Výpadek služeb Googlu

Včerejší výpadek služeb Googlu, který nejvíce zasáhl střední Evropu a trval více než hodinu poukázal na to, jak zranitelná je jakákoli centralizovaná služba. To znamená, že lidé, kteří používají výhradně nebo z větší části služeb dané společnosti (ne nezbytně Googlu), dávají se této společnosti všanc, a to i v případě technického selhání. Nicméně všechno zlé je pro něco dobré a ze všeho plyne ponaučení:

Pro běžné uživatele

  • Neznat pouze jediný vyhledávač (Google nebo Seznam), ale minimálně vědět i o dalších (DuckDuckGo, Ecosia, Yahoo, Bing – i když jsou v angličtině, umí vyhledávat české texty)
  • Nemít všechny soubory jen na Disku Google (zejména ty, které potřebujeme mít vždy dostupné – důležité dokumenty do práce, rozdělané diplomky a seminárky, apod.)

Pro správce webů a sítí

  • Netahat fonty a knihovny přímo z Googlu, ale mít jejich lokální kopii přímo na svém webu.
  • Pokud možno, nepoužívat Google Analytics – i když jejich dostupnost pro Vás každou hodinu není důležitá, jejich nefunkčnost zpomaluje ostatním přístup na Váš web
  • Nemít weby hostované u Googlu – zejména pokud je důležité, aby byly vždy dostupné (prezentace firem, eshopy, apod.), ne tolik důležité pro blogy a osobní weby
  • Pokud možno, dlouhodobě nepoužívat Google DNS servery (ale použít je třeba jako záložní nebo testovací)

Jak obejít blokaci DNS

V souvislosti s uvedením nového zákona o hazardních hrách (včetně blokačních paragrafů) do praxe se mluvilo o blokaci DNS (i ze strany Ministerstva financí) jako o dostačujícím způsobu, jak zabránit sázení u internetových sázkových firem bez licence pro ČR.

Co to ale znamená a proč se lidé, kterým tento způsob blokace přijde dostatečný, mýlí?

Tento způsob je na jednu stranu některými lidmi propagován jako málo finančně nákladný (a přitom „dostatečný“) způsob blokace nelegálních hazardních webů (nejčastěji jako námitka poskytovatelů připojení k Internetu na nákladnost pořádné blokace), na druhou stranu jde ovšem jednoduše a legálně obejít i bez použití speciálních programů. Stačí následovat náš návod.

Co je to DNS?

Na Internetu má každý server svou adresu (podobně jako každý telefon má svoje číslo). Toto číslo se pro člověka zapisuje např. ve tvaru „77.75.79.39“. Ovšem, aby si člověk nemusel pamatovat tato čísla, byl vyvinut právě systém DNS, který na Internetu slouží jako Zlaté stránky pro telefon – podle názvu serveru (např. „seznam.cz“) najdete jeho číslo (např. „77.75.79.39“), který pak Váš počítač použije pro to, aby na něm mohl přistoupit na webovou stránku. Toto se ovšem děje ve Vašem počítači automaticky, aniž byste o tom věděli.

Jak ale Váš počítač ví, kde najít server, který de facto umožňuje Vašemu počítači přistoupit k dalším serverům podle jejich jména? Jeho číslo dostane Váš počítač automaticky, např. od Vašeho poskytovatele připojení k Internetu, nebo pokud se připojujete v restauraci, ve škole nebo v práci k místní wi-fi, pak Váš počítač dostane číslo na DNS server právě z této sítě (zjednodušeně řečeno).

Pokud tedy Váš poskytovatel připojení k Internetu začal blokovat určité webové stránky tím způsobem, že by svému DNS serveru zakázal říci Vašemu počítači, kde se konkrétní server (např. hazardnihra.cz) nachází, nejjednodušší způsob jak tuto blokaci obejít je použít jiný DNS server (jako kdybyste prostě použili jiné Zlaté stránky).

Jak změnit DNS server na Vašem počítači?

Pokud chcete, aby se Vás blokace webu prostřednictvím DNS netýkala, ať jste kdekoli (snad kromě ČLR a KLDR), pak si ve svém počítači můžete alternativní DNS servery na svém počítači nastavit natrvalo. (Tento návod je ukázán na Windows 8.1, nicméně na Windows 8 a 10 je postup velmi podobný.)

Aktivujte nabídku Start (kliknutím na lištu vlevo dole nebo stisknutím příslušné klávesy „Start“ na klávesnici). Po otevření nabídky Start začněte psát „Ovládací panely“, psaní nemusíte dokončit – automaticky se objeví možnost „Ovládací panely“ – na ni klikněte.

1

Objeví se okno „Ovládací panely“. Najděte nápis „Síť a Internet“ a klikněte na něj.

2

V následujícím okně klikněte na nápis „Centrum síťových připojení a sdílení“.

3

V následujícím okně najděte v levém panelu odkaz „Změnit nastavení adaptéru“ a klikněte na něj.

4

Objeví se nové okno s různými způsoby připojení k Internetu (jejich počet a druh se liší podle typu Vašeho počítače). Vyberte ten, který chcete nastavit (nejčastěji „Síť Ethernet“ nebo „Wi-Fi“), klikněte na něj pravým tlačítkem myši a klikněte na „Vlastnosti“.

5

Objeví se nové okno (tentokrát menší) a v jeho prostřední části sjedeme úplně dolů, klikneme na „Protokol IP verze 4 (TCP/IPv4)“ a pod touto částí klikneme na tlačítko „Vlastnosti.“

6.png

Objeví se nové (opět malé) okno s nastavení Vašeho připojení k Internetu. V dolní části klikněte na volbu „Použít následující adresy serverů DNS“, jiná nastavené neměňte.

7.png

Obě políčka pod touto volbou zbělají. Klikněte do nejpravější části prvního z nich a postupně vepište adresu „81.2.237.32“. Během vepisování opatrně pozorujte kurzor, pokud se sám nepřehoupne přes tečku tam, kde by měl, použijte šipku doprava na klávesnici. To stejné proveďte s druhým políčkem, kam vepíšete adresu „82.211.31.248“.

8.png

Následně klikněte na „OK“, opět na „OK“ a zbylá okna zavřete křížkem vpravo nahoře. Teď můžete použít Váš obvyklý webový prohlížeč normálně jak jste zvyklí.

Proč to funguje?

Uvedené DNS servery nepatří žádnému poskytovateli připojení k Internetu v ČR, ale skupině technicky zdatných dobrovolníků, kteří provozují DNS servery pro použití širokou veřejností (těm ovšem navrhovaný zákon povinnost blokovat nelegální hazardní hry neukládá). Nicméně tyto servery slouží ke stejnému účelu jako servery Vašeho poskytovatele připojení k Internetu, není třeba se tedy bát, že by některá stránka nefungovala díky tomu, že používáte zrovna tyto servery.

Zmíněné sdružení se jmenuje OpenNIC a jeho členové provozují mnoho serverů po celém světe. Pokud tedy chcete mít jistotu, že se Vámi používané DNS servery nenacházejí na území ČR (a nespadají tedy pod její zákony), můžete použít některé ze zahraničních DNS serverů, např. (fungující k 5.1.2017):

  • 130.255.73.90
  • 104.238.186.189
  • 185.121.177.177
  • 185.121.177.53

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud si na svém domácím routeru, modemu nebo konkrétním počítači nastavíte DNS servery OpenNIC, pak se Vás netýká blokace doménových jmen Vaším poskytovatelem připojení k Internetu i kdyby ji zavedl. To jde provést do 10 minut.

Pokud ani toto nastavení neodblokuje Váš přístup k dotčeným webovým stránkám, můžete využít silnější řešení v podobě programu Tor.

Upozornění: Cílem tohoto návodu není naučit Vás, jak sázet na webech, které k tomu nemají platnou licenci podle zákona. Pokud chcete kdekoliv sázet nebo jinak hrát o pěníze, pak byste měli vědět, že jen dáváte svoje peníze lidem, kteří jich i tak mají víc než dost. Cílem je pouze poukázat na to, jak snadno lze obejít blokaci webů, byť obhajovanou sebeušlechtilejšími cíli.

Jak obejít blokaci internetových stránek – video

Jak obejít blokaci webu (konkrétně s důrazem na přístup k blokovaným webům s nelegálními hazardními hrami) jsme popsali už v dubnu, krátce po schválení kontroverzní novely zákona o hazardních hrách. Nicméně, pokud vám obrázkové a psané návody nejsou dostatečně srozumitelé, nevěšte hlavu, na Youtube najdete rovněž několik videonávodů jak obejít blokaci konkrétních webových stránek. Např. tento:

Video: Jak obejít blokaci internetových stránek

Jak nelegálně sázet na Internetu bez cenzury

Upozornění: Cílem tohoto návodu není naučit Vás, jak sázet na webech, které k tomu nemají platnou licenci podle zákona. Pokud chcete kdekoliv sázet, pak byste měli vědět, že jen dáváte svoje peníze lidem, kteří jich mají víc než dost. Cílem je pouze poukázat na to, jak snadno lze obejít téměř jakoukoli blokaci obhajovanou sebeušlechtilejšími cíli.

Vycházíme z toho, že máte např. svůj oblíbenou zahraniční hazardní web. Pak, ale jednoho dne zjistíte, že Ministerstvo cenzury nařídilo Vašemu poskytovateli připojení k Internetu zakázat Vám na ni přístup. To se může projevit například tak, že se Vám místo dané stránky objeví oznámení o blokaci ze zákona nebo se stránka bude najednou jevit jako nedostupná.

Ale není třeba věšet hlavu! Jděte na stránku www.torproject.org. Na nové stránce klikněte na „Download Tor“. V ukázkách budeme pracovat s prohlížečem Mozilla Firefox.

navod_03

Na další stránce pak máte jen jednu možnost: opět kliknout na download. (Tor Browser zatím není v češtině, takže budeme pracovat s anglickou verzí.)

navod_04

Dále Vás prohlížeč vyzve, abyste potvrdili jestli chcete daný soubor skutečně stáhnout. Toto potvrdíte kliknutím na „Uložit“ (anglicky „Save File“).

navod_05

Na některých počítačích nás prohlížeč vyzve, abychom vybrali složku, kam se má daný soubor uložit (vyberte jakou chcete, ale musíte být schopni tuto složku najít). Na jiných počítačích se soubor stáhne do zvlášť určené složky. Toto chování se dá v prohlížeči nastavit. Pokud nevíte, kam se Váš soubor uložil, klikněte na šipku vpravo nahoře vedle adresního řádku a dále na malou ikonku složky. Otevře se složka, kam se náš soubor uložil.

navod_06

Otevře se před námi složka se staženým souborem „torbrowser-install-XXX.exe“. Dvojitým klikem myši ho spustíme.

navod_07

Objeví se okno, které se nás zeptá jestli chceme daný soubor skutečně spustit. Klikneme na „Spustit“ (anglicky „Run“).

navod_08

Spustí se instalátor, který nás nejprve vyzve k výběru jazyka. Jde jen o výběr jazyka použitého pro instalaci. Většina lidí asi vybere češtinu (i když naneštěstí není překlad kompletní) a klikneme na „Další“ (anglicky „Next“).

navod_09

V dalším okně vybereme umístění, kam se Tor Browser nainstaluje. Kliknutím na „Procházet“ se objeví nové okno, ve kterém se vybere požadovaná složka. V tomto příkladu budeme Tor Browser instalovat na Plochu. Po kliknutí na „Další“ se do vybrané složky (v tomto případě na Plochu) rozbalí potřebné soubory.

navod_11

Rozbalování souborů zabere maximálně několik minut.

navod_14

Na závěr nás instalátor nechá vybrat, zda chceme Tor spustit ihned (první možnost) a zda chceme ikonu Toru přidat na Plochu a do nabídky Start. Klikneme na Dokončit (anglicky „Finish“).

navod_15

Při prvním spuštění se nás Tor Browser zeptá jak se chceme do sítě připojit. V podmínkách současné ČR stačí vybrat první možnost, tedy kliknout na „Connect“.

navod_16

Při každém spuštění bude třeba chvíli počkat než se Tor Browser připojí do sítě. Co to přesně znamená a jak Tor Browser skutečně funguje je nad rámec tohoto článku a jde to najít i jinde na Internetu.

navod_17

Až se připojení povede, ukáže se nám prohlížeč velmi podobný běžně známému Firefoxu. Tato podobnost není náhodná, nicméně se nemusíte bát, že by instalace Toru jakkoli poškodila nebo změnila Váš Firefox – oba prohlížeče jsou úplně oddělené.

navod_18

A teď stačí jít na jakýkoli hazardní (nebo jiný) web podle naší volby. Web na obrázku byl vybrán náhodně pro potřeby ukázky, nejde tedy ani o placenou reklamu, ani o příklad skutečně blokovaného webu.

navod_19

Proč to funguje a proč je možné takto přistoupit na blokovaný web? Zjednodušeně řečeno, Tor se k dané stránce připojí přes několik náhodně vybraných (k tomuto účelu nastavených) počítačů, které mohou být kdykoli na světě. V málo případech bude koncový počítač, přes nějž se konečně připojujete k dané stránce, skutečně v ČR, takže na něj pravidla, která stanoví ministr cenzury neplatí. A i kdyby, je možné si na dvě kliknutí vyžádat jinou sekvenci počítačů (opět jde návod najít jinde na Internetu).

Jak vidíte, celý proces nám nezabral ani 20 minut, ale o tom zda se bude blokovat, jednali politici dlouhé hodiny. A nejvtipnější na tom je, že samotné používání Toru je zcela legální (nelegální může být až to, co přes něj uděláte).

Na závěr ještě zdůrazním, že článek má pouze demonstrovat absurditu blokace Internetu, byť s ušlechtilým cílem. Nicméně nikomu nedoporučuji sázení vůbec a tento návod ani neslouží k prezentaci toho, jak být anonymní na Internetu – k tomu je třeba si zjistit ještě více informací.